Přírodní památky a zajímavosti

Polevsko s osadami Klučky a Jedličná leží v závěru údolí Sporky nad Arnultovicemi a Novým Borem. Západním směrem se od obce táhne zalesněný hřbet Kluček se zajímavým čedičovým lomem a pěknými výhledy do okolní krajiny. Po severní straně hřbetu vede silnička do Práchně, u níž je velmi známá Panská skála a nenápadná Vyhlídka s malým lyžařským svahem. Za Práchní leží sklářské město Kamenický Šenov a v sousedním údolí pod Šenovským vrchem je obec Prysk, nad níž se zvedá zalesněný Ovčácký vrch a skalnatý Střední vrch s krásnou vyhlídkou. Přímo nad Polevskem je táhlý hřbet Polevského vrchu s lyžařským areálem a pěknými výhledy do okolí, na který na severovýchodě navazuje Medvědí hůrka se Stříbrným vrchem. Za sedlem u Jedličné hřbet pokračuje k východu přes Medvědí vrch k Malému Buku a k výrazné hoře Klíč, z jejíhož vrcholu se otevírá překrásný kruhový výhled do dalekého okolí. Z lesů pod Klíčem vyčnívá nižší Pramenný vrch s Břidličným vrchem a v údolí severovýchodně pod Klíčem a sousedním Rousínovským vrchem leží Svor. Za horským hřebenem severně od Polevska je malebné lesnaté údolí Kamenice s rekreačními osadami Kytlice a Mlýny. Příroda v okolí Polevska je opravdu bohatá na přírodní krásy. Z pestré palety jsme pro Vás vybrali následující přírodní perly, které můžete na svých cestách obdivovat.

Klučky

Klučky je protáhlý asi 3 km dlouhý zalesněný čedičový hřeben (nejvyšší bod 642 m) směru JZ-SV mezi obcemi Prácheň a Polevsko.  Na jeho severním svahu je pozoruhodný opuštěný čedičový lom, jehož stěny jsou tvořeny pěknými, pravidelně vyvinutými svisle stojícími kamennými sloupy. Z travnaté terasy horního patra lomu a z vrcholku lomové stěny se otevírá pěkný výhled na zalesněné kopce mezi Studencem a Jedlovou.

Klíč

Klíč je strmý znělcový kužel (760 m) nedaleko Svoru výrazně převyšuje okolní kopce a skalnatá plošina na jeho vrcholu umožňuje vynikající panoramatický rozhled na Lužické hory.  Jméno hory se odvozuje od praslovanského výrazu "ključ", kterým bývala označována vyvěrající voda. Pod sedlem na západní straně kopce jsou opravdu vydatné prameny, zachycené dnes k napájení novoborského vodovodu. Přepad jedné z jímek je v lese pod kamenným mořem upraven jako Kamzičí studánka.

Panská skála

Panská skála je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Její jméno vzniklo překladem německého názvu "Herrnhausfelsen" (Herrnhaus = panský dům), odvozeného od staršího lidového označení Gehörnhaus. Slovem "Gehörn" se ve zdejším kraji kdysi označovaly strmě čnějící skalní útvary. Původně zde bylo asi 30 m vysoké holé návrší s trojicí křížů na vrcholku, nazývané Kalvárie nebo Křížový vrch. Již před koncem 18. století na něm jeden z prácheňských sedláků lámal čedičové sloupy, které se používaly na dveřní, okenní i jiné sloupky, patníky, obrubníky apod. Při lámání byla postupně odhalena pozoruhodná vnitřní stavba vršku, tvořeného štíhlými čedičovými sloupy. Pravidelně vyvinuté čtyř- až šestiboké sloupce jsou až 15 m dlouhé a v průměru mají okolo 20 - 25 cm. Uprostřed návrší stojí téměř svisle, ale směrem do stran se postupně sklánějí, a protože jsou uspořádány podle výšky jako píšťaly varhan, říká se skále lidově Varhany. Natáčela se zde pohádka Pyšná princezna. 

Střední vrch

Střední vrch (593 m) je výrazný čedičový kopec, ležící asi 1 km severovýchodně od Dolního Prysku. Z jeho vrcholu vyčnívá výrazný skalní suk, podle něhož se vrch někdy lidově nazýval Hranáč nebo Skála. Strmé rozeklané skalní stěny jsou často tvořené čedičovými sloupy, svahy pod nimi pokrývají částečně zarostlá suťová pole, na nichž se vyskytovaly vzácné druhy mechů a kapradin. Vrchol je přístupný od západu strmou pěšinkou  z Prysku.  Z vrcholu kopce jsou krásné výhledy do okolí.

Polevský vrch

Polevský vrch (626 m) je rozložitý znělcový kopec vystupující přímo nad severozápadním okrajem Polevska. Na severu navazuje na Medvědí hůrku a na jihu je širokým sedlem (593 m) spojen s čedičovým hřbetem Klučky. Z plochého travnatého temene Polevského vrchu se otevírá pěkný výhled do širokého okolí. Na východě vyčnívá výrazná kuželovitá hora Klíč a jižně od ní se do dálky rozprostírá nižší kopcovitá krajina Českolipska, ve které vyniká Ortel, Tlustec, Ralsko a vzdálený Bezděz. Obzor na východě uzavírá Ještědský hřbet. Výhled k severozápadu postupně zakrývá rostoucí les, ale nad vrcholky stromů můžeme ještě dnes zahlédnout výrazný hřeben Lužických hor s dominantou Studence a lesnatou krajinu Českosaského Švýcarska s Růžovským vrchem a vzdálenějším Děčínským Sněžníkem.

Havraní skály

Havraní skály -  tvoří skupinu sedmi pískovcových skalních věží, vyčnívajících z nevelkého, zhruba 300 m dlouhého pískovcového hřbítku, ležícího asi 1 km severně od Radvance a 2 km východně  od Nového Boru. Vrcholky některých skal, jejichž výška dosahuje až 20 m, vystupují nad okolní stromy a umožňují výhled do okolí.

Cikánský důl

Cikánský důl je asi 600 m dlouhá boční rokle, vybíhající z údolí Dobranovského potoka mezi Janovem a sloupskou skalní poustevnou. Skalnatým údolím prochází modře značená cesta ze Sloupu k hostinci U 7 trpaslíků. Údolí je po obou stranách lemované pískovcovými skalami s několika nevelkými převisy a jeskyňkami. Přibližně 100 m západně od dolního ústí rokle je do skalní stěny na úpatí strmého srázu hlavního údolí vytesaná Malá Cikánská jeskyně. Asi o 600 m dále po proudu Dobranovského potoka směrem k Pihelu je mohutný přirozený skalní převis, označovaný jako Velká Cikánská jeskyně.

Samuelova jeskyně

Samuelova jeskyně – je skromné obydlí poustevníka, uměle vyhloubené v pískovcovém skalním masivu, vyčnívajícím z nevelkého návrší nad jižním okrajem Sloupu. Skála s jeskyní se původně nazývala Špičatý kámen a nejsnáze je přístupná boční strží ze Sloupu nebo z rozcestí jižně od vyhlídky Na Stráži.  Z dolní části strže odbočuje k jeskyni serpentinová stezka.

Modlivý důl

Modlivý důl je asi 1 km dlouhé romantické skalnaté údolí, hluboce zaříznuté do pískovcových skal pod Slavíčkem a Tisovým vrchem na severovýchodním okraji Svojkova. Jde o poutní místo se zachovanou skalní kaplí. 

Slavíček

Slavíček je výrazný čedičový vrch (535 m), strmě vystupující z nižší pískovcové plošiny asi 1,5 km jihovýchodně od Sloupu.  Vrcholový kužel kopce je porostlý převážně bukovým lesem a po jeho temeni probíhá čedičová žíla, tvořící asi 200 m dlouhý skalnatý hřbítek s patrným rozpadem horniny do vodorovných nebo vějířovitě uspořádaných sloupců. Na západním konci hřbítku je u sestupové cesty do Sloupu skála s pěkným vějířem čedičových sloupců, připomínajícím ocas ležícího ještěra.

Dutý kámen u Cvikova

Dutý kámen u Cvikova - romanticky upravené výletní místo z počátku20. století s několika odpočívadly, jeskyňkou, reliéfem a skalní vyhlídkou. Uprostřed hřbetu je chráněný skalní suk s pozoruhodnou ukázkou sloupcového rozpadu pískovce.

Křížový vrch

Na návrší za Cvikovem je vzrostlá alej s kapličkami Křížové cesty, vedoucí ke kapli Božího hrobu s Kalvárií na vrcholku.

Křížová hora

Křížová hora - tvoří výrazný hřbet, vybíhající od Jedlové k severu až na samotný okraj Jiřetína. Hřbet, původně nazývaný Holá lada nebo Kraví hora. Od 18. století je hora významným poutním místem.

Jehla u České Kamenice

Jehla u České Kamenice je skalní ostroh nad Českou Kamenicí s pěkným výhledem na město a okolí. V zalesněné rokli pod Jehlou jsou pozůstatky Bratrského oltáře a nedaleko odtud je další skalní vyhlídka Ponorka.

Pustý zámek

Pustý zámek je skalní ostroh v údolí Kamenice tvoří svislou stěnu s pěkně vyvinutou sloupcovou odlučností znělce. Skála poskytuje útočiště pestrým společenstvům rostlin a nese také nevelké zříceniny hradu Fredevaldu. Na vrcholu je upravená vyhlídka.

Louka u Brodských

Louka u Brodských se nachází přímo mezi chalupami na severním okraji Dolní Chřibské asi 500 m od náměstí. Je pojmenována podle dlouholetých majitelů pozemku a již dlouho je známá hojným výskytem orchidejí.

Luž

Luž je výrazná znělcová hora (793 m), ležící asi 1,5 km severně od Horní Světlé, je nejvyšší horou Lužických hor. Poprvé je uváděna v roce 1538 jako Spitzberg (Špičák).

Vodní nádrž Naděje

Vodní nádrž Naděje - v lesnatém údolí Hamerského potoka sloužila k pohonu mlýna a pily v blízké osadě. Dodnes se zde dochovaly zbytky starých vodních náhonů, zčásti vytesaných do skály. Ve strmém svahu Suchého vrchu nad přehradou je Ledová jeskyně.

Ledová jeskyně

Ledová jeskyně se nachází vysoko na severním svahu Suchého vrchu, asi 1 km severozápadně od Hamru u Naděje a přibližně 5,5 km na sever od Cvikova. Ledová výzdoba je nejbohatší v předjaří, když taje sníh a dovnitř proniká nejvíce studené vody, zatímco v létě se většinou udržuje jen podlahový led.

Skalické lomy

Skalické lomy byly vyhloubeny  ve strmém svahu na severním úpatí Skalického vrchu zvedajícím se bezprostředně nad obcí Skalice u České Lípy.  V lomu se odedávna lámaly pískovcové stavební kvádry a později se zde získával i brusný písek pro potřeby místních kuličů a brusičů skla. Protože pískovec zde byl velmi kvalitní a pevný, těžil se i v podzemí. Do skalního masivu byly vyhloubeny chodby, které se postupně prohlubovaly a rozšiřovaly. Poměrně rozsáhlé podzemní bludiště dnes tvoří asi 10 mohutných dómů, jejichž šířka se pohybuje kolem 5 metrů a délka dosahuje okolo 30 metrů. Prostory jsou vysoké 6 -8 metrů a jejich boční stěny se směrem vzhůru obloukovitě sbíhají, takže připomínají gotické klenby. Dříve byly volně přístupně, ale v roce 2000 byly vchody uzavřeny mřížemi, aby neukáznění návštěvníci nerušili netopýry, kteří se zde ukrývají a zimují. Dosud zde bylo zjištěno 12 různých druhů netopýrů, z nichž nejhojnější jsou netopýři velký, severní, černý, ušatý a vodní